Restaurace Zvonička

První zklamání bylo, když půllitry, ve kterých jsme dostali pivo, byly špinavé. Pak nám paní servírka zapomněla donést česnečku, museli jsme se připomínat. Což vlastně zpětně uváženo byla zbytečná chyba, neboť ta česneková voda s pár krutonky za to opravdu nestála. Na jídlo jsme čekali přes půl hodiny. Nicméně zcela jistě lze říct, že těch půl hodiny jidlo určitě neohřívali. Neboť 3/4 jídel byla studená jak psí čumák už při přinesení. Bonusem tohoto gastronomického zážitku byly vlasy, které jsme našli ve dvou jídlech. Co musíme však uznat je, že největším zážitkem bylo pozorovat pásek paní servírky, který na těch šatech držel pouze na dobré slovo, dalším nezapomenutelným výstupem byl pak početní výkon paní servírky, která nám spočítala útratu při rozlévání fernetů pro ostatní štamgasty.

O víkendu jsme s přáteli navštívili tuto restauraci klasická česká kuchyně fotky dost napoví jak nádherně to vypadalo tak i chutnalo co mám k tomu ještě dodat i domácí knedlíky prostě za naši partu prostě topka a do všeho naprosto dokonalé domácí prostředí super obsluha

Paní hospodská se o vás skvěle postará. Jídlo není nijak složité, ale chutné a za dobrou cenu. Na výběr máte tak do deseti jídel. V hospůdce se konají kulturní akce jak u stolu, tak na sále. Koná se zde vždy druhou sobotu v červenci úžasný country festival Třebsínská zvonička.

Dnes navštíveno, pěkná restaurace s posezením uvnitř i venku, rychlá a příjemná obsluha, jídlo i pití super, velké porce... doporučuji...

Pokud budete na toulkách po okolí, rozhodně si udělejte čas na návštěvu této hospody. Jednak tu mají fantastickou čepovanou Plzeň (dokonce si při rekonstrukci přizvali plzeňského sládka), druhak je tu milý personál. A jak je to s onou zvoničkou, která je "ve znaku" této restaurace? První písemná zmínka o Třebsíně je v roce 1310, ale s ohledem na historii Ostrovského kláštera Jana Křtitele lze předpokládat, že Třebsín, respektive usedlost či statek mohl být založen již okolo roku 999. Zvonička v Třebsíně pochází z druhé poloviny 18. století. Je šestiúhelníkového půdorysu, stěny jsou zděné, střecha je stanová, uprostřed půdorysu je umístěna cibulová věžička s lucernou. Střecha kaple i báň věžičky jsou kryty šindelem. Lucerna není bedněna, nosná konstrukce se pohledově uplatňuje. Krytina i všechny dřevěné prvky střechy jsou mořeny do tmavě hnědého odstínu, oplachování nebylo prováděno. Zvoničku svépomocí opravili místní trampové a na její počest u ní každoročně v létě pořádají malý festival trampských písní Třebsínská zvonička. If you will be rambling around, make sure to check out the local pub. On the one hand, they have a fantastic Pilsen (they even invite the Pilsen brewery master during the reconstruction to have best possible results, including total pipes exchange), on the other, there is a nice & friendly staff here. And how about that small bell-tower that is like a "sign" of this restaurant? The first written mention of Třebsín is from 1310, but considering the history of the Monastery of John the Baptist on the Vltava island, it can be assumed that Třebsín - more punctually an homestead or farmhouse could be established here around 999. The bell tower in Třebsín dates back to the second half of the 18th century. It has a hexagonal ground plan, the walls are brick, the roof is tent-like shaped, in the middle of the ground plan an onion turret with a lantern is placed. The roof of the chapel and the tower are covered with shingles. Lucerne is not boxed, the load-bearing structure is applied visually. The roof and all wooden elements of the roof are stained in a dark brown shade. The bell tower was repaired by the local tramps and, in her honor, they are organizing a small festival of tramp songs called "Třebsín Bell-tower" every summer.