Café Kampus

Příjemné bylo posezení, obsluha i prostředí. Rozhodně se nedá považovat za levný podnik ale jednou za čas se dá. Pokud vás netrápí kolik propijete, tak doporučuji. 🥃

Obsluha příjemná, slečna byla moc milá, pivo nezklame, ale jídlo hrůza! Hermelín byl naložený tak 2 minuty před podáváním a “rizoto s hlívou, lanýžovým olejem, rukolou a parmazánem” za 175kč můžete posoudit sami. Chutnalo to jak rýžový nákyp z mlíka a levným sýrem. Jídlo jsme vrátili, ale zaplatili. Příště už si nic neobjedname.

Pěkné posezení,jen s jídlem je to tu špatné 😒... Doporučuji vyzkoušet domácí limonády, sice jsou dražší ale stojí za to! Je zde také salonek kde lze pořádat slavnosti nebo přednášky, bohužel zde obsluha zákazníků poněkud upadá. Doporučuji si objednat a zaplatit na baru a odnést si to tam sám. Jinak se člověk žádného zázraku nedočká.☹️ Další nevýhodou jsou toalety v přízemí. Jsou hrozně malé,i žena vážící 50 kg má problém se vejít 🤪... Ale když se smíříte že budete mít nohy venku/ budete bez toalety pak cajk 😆...

Rušná, ale i čistá kavárna velkoměsta, kde můžete objevit příjemné místo pro setkání s přáteli a nebo i plánovanou oslavu. Třešinka na dortu je výborný a ochotny personal, ktery i v pozdních hodinach při trochu milé prosbě udělá pro vaše oči první poslední a přinese výborný humus anebo nakládaný hermelin. Moc děkujeme Veroniko😉

Šel jsem na klidné ranní kafe, byl jsem ale nucen vyslechnout si hlasitý a dost znepokojivý monolog majitele kavárny nějakému známému. Na celý prostor hulákal věci, na které jsem doposud narazil jen na obskurních anonymních fórech. Padlo například (vypouštím vulgarismy), že "pokud si nějakej chcípák není jistej, jakýho je jako pohlaví, měl by se radši střelit do hlavy" (v kontextu zavádění "třetích" toalet, čehož se pán zjevně obává). Plynule potom přešel k homosexuálům, které označil za chyby systému, slepou větev evoluce, chcípáky neschopné reprodukce, kteří si nikdy nezískají (a nemají právo vymáhat) jeho respekt, protože nikdy nebudou na stejné úrovni jako on. Píšu tuhle recenzi, protože se po tomto zážitku cítím hluboce uražen, nicméně v tu chvíli jsem se nezmohl na jinou reakci než na odchod. Připadá mi opravdu alarmující, že věty tohoto typu padají za bílého dne, na veřejnosti, z úst majitele kavárny, která se, ironicky, jmenuje podle prostoru, kde by jakékoliv projevy netolerance (nota bene krutosti) vůči menšinám neměly mít místo. Jeden chcípák už vás teda určitě nikdy nenavštíví!